Psaní je cesta, jak zažít něco, co se vám v reálném životě nemůže stát.
Myslím, že pokud jste si zkusili aspoň něco napsat, dáte mi za pravdu, že nápad může přijít kdykoli a kdekoli. Tento nápad se zrodil jednoho odpoledne, kdy jsem napsala asi stránku do sešitu (normálně v ruce moc nepíšu, ale byla jsem na návštěvě a tohle byla jediná možnost, jak něco napsat). Po té jedné stránce jsem si jen tak sedla a přemýšlela ani nevím o čem. Pak jsem si uvědomila, že stůl před pohovkou, na které jsem seděla, je ze skla a odráží se v něm knihovna v pokoji. Můžu říct, že v povaze mi ještě přebývá hravost dítěte, takže sjem se různě nakláněla a sledovala odraz. Nápad přišel, jen tak, znenadání.
Co když ten odraz je samostatný svět, který jen nemůžeme vidět?
V tomhle díle se možná dozvíte odpověď na tuto otázku.